Část druhá - oddíl 1-3
25. 3. 2011
ČÁST DRUHÁ
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI
U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
ODDÍL PRVNÍ
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH
FYZICKÝCH OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY
A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
[K § 6b písm. c) a d) zákona]
§ 2
Základní požadavky
(1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení
právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou
činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické
osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení
stavby,4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové
dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního
předpisu5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6)
(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení
právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené
podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného
posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární
bezpečnosti).
(3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) osobní ochranné prostředky,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové
matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické
vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na
vodě, ve vodě a pod hladinou,
e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro
dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních
středisek,
h) hasiva a příměsi do hasiv,
i) požární příslušenství,
j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky,
generátory, ventilátory).
(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení7) se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární
signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci
hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční
požárně poplachové zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo
polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové
zařízení, samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např.
zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové
ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu,
kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační
výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční
vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární
vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst
a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně
nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů,
nezavodněné požární potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka,
požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního
vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti
stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění
provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo
zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo
výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody
určené k hašení požárů.
(5) V prostorách a zařízeních právnických osob
a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství,
druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2,
popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují
alespoň
a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí
schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu,
zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno
žhnutím), nebo
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně
70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek
přecházejících do kapalného stavu), nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny
hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí
přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží
objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje
musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody,
6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného
ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu
uhličitého (CO2).
(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů
odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou
dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení
prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze
použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden
přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo
nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
------------------------------------------------------------------
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění
vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
6) Například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické
způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon
o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7) ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8) ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství
a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.
§ 3
Umístění hasicích přístrojů
(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné
a rychlé použití.
(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno
viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních
důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor.
V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska
rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých
nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích
přístrojů použije příslušná požární značka9) umístěná na
viditelném místě.
(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší
pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů
a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na
charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých
látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že
bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební
látkou.
(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební
konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny,
na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje
umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5
m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné
vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny
proti pádu.
(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné
hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost
osob.
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
(1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové
požární automobily s výjimkou velitelských automobilů
a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg
a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů1)
a kontejnerů.
(2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se
považují
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) dýchací přístroje,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové
matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické
vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
e) ochranné oděvy pro práci ve vodě,
f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,
g) požární hadice, proudnice a armatury,
h) motorové stříkačky.
(3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále
jen "vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení") se považují
a) elektrická požární signalizace,
b) zařízení dálkového přenosu,
c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e) automatické protivýbuchové zařízení,
f) zařízení pro odvod kouře a tepla,
g) požární klapky.
------------------------------------------------------------------
1) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární
techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
§ 5
Projektování požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se
postupuje podle normativních požadavků.10) Návrhy požárně
bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně
bezpečnostního řešení stavby.
(2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících
požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich
základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob
uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom
zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.
(3) U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž
projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje
podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen
"výrobce") těchto zařízení.
(4) Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno
hlavními funkčními komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých
výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení
jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.
(5) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení
podle odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé
pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti
podle zvláštního právního předpisu.11) V případě, že je
projektován konkrétní typ vyhrazeného požárně bezpečnostního
zařízení, musí být splněny i požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(6) Je-li podmínkami stavebního povolení stanoveno předložení
podrobnější dokumentace podle zvláštního právního předpisu,12)
(dále jen "podrobnější dokumentace") musí být splněny požadavky
uvedené v § 10 odst. 2.
(7) V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících
požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel
požárně bezpečnostního řešení stavby i při zpracování podrobnější
dokumentace podle odstavce 6.
------------------------------------------------------------------
10) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
objekty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
požární vodou, ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb
- Navrhování elektrické požární signalizace.
11) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993
Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 276/1994 Sb.
12) § 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
§ 6
Montáž požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být
dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace,
popřípadě podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní
dokumentaci výrobce.
(2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního
zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1
písemně.
§ 7
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně
bezpečnostních zařízení
(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu,
kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů,
systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních
přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2
provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje,
zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním
a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.
(2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje
podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce,
popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější
dokumentace.
(3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního
zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce,
kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle
podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace
výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se
provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní
dokumentaci (např. provozní kniha).
(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního
zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními
předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho
výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová
dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního
nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě
a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není
k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se
postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených
výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu
požárně bezpečnostního zařízení.
(6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým
plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení
a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit.
Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho
neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně
způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí
v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická
opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného
uvedení zařízení do provozu.
(7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat
pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce.
Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou
výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu14)
(hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají
vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za
udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární
bezpečnost stavby.15)
(8) Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně
bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická
osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této
fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti
požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná
s adresou sídla provozovatele podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to
nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného
zařízení,
d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně
způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření
o provozuschopnosti zařízení,
e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
f) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis
osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
------------------------------------------------------------------
13) Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
požární vodou.
14) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
71/2000 Sb.
15) § 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 8
Elektrická požární signalizace
(1) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných
jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti
elektrické požární signalizace při provozu, a to
a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení,
které elektrická požární signalizace ovládá,
pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější
dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo
v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním
podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
(2) Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při
provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto
zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární
signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly
provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti
nahrazuje.
(3) Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů
požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků
dodávaných výrobcem.
§ 9
Hasicí přístroje
(1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem
o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto
vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu
a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky
a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy,
vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při
mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní
dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení
požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např.
v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První
kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena
nejdéle jeden rok před jeho instalací.
(3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická
zkouška a plnění.
(4) Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je
možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství
(např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty
odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová
prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška
pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury
nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích
přístrojů
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.
(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu,
opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale
čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na
instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční
provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do
typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení
úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští
periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu,
která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této
osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu,
sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané
v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;
u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách
hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího
přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého
pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován,
není-li shodná s adresou podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní
číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti,
údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření
o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis
osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí
z používání hasicí přístroj
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby,
nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se
vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho
vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
§ 10
Společné požadavky na projektování, montáž a kontrolu
provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a
hasicích přístrojů
(1) Při projektování, popřípadě zpracování podrobnější
dokumentace, montáži a kontrole provozuschopnosti vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při provádění kontrol,
údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích
přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit
podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky
a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně
bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.
(2) Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1
provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně
potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce
konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího
přístroje.
(3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě
technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce
1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně
bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto
stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným
normativním požadavkům.
(4) Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně
bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro
jejich projektování, montáž a kontroly provozuschopnosti požadavky
uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání
a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního
právního předpisu16) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ
POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
[K § 6b písm. e) zákona]
§ 11
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce
(1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné
práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických
opatření umožňujících při využití existujících předpokladů,
zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného
zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.
(2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1
zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny
požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení
požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické
osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se
zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární
poplachové směrnice,
b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena
jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového
volání,
c) byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových
komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro
požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů,
d) bylo provedeno označení17) a umožněno použití nástupních ploch
pro požární techniku a požárních výtahů,
e) byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších
zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky)
a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
f) byla označena9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní
vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu,
produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.
(3) K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu
a k provedení záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují
právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) byly označeny9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy
a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných
činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním
poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být
provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou
zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby,
schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby
nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c) chráněné únikové cesty18) a všechny jejich součásti nebyly
využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.19)
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
17) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu
na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na
pozemních komunikacích (dopravní značka B 29 s dodatkovou
tabulkou "Nástupní plocha pro požární techniku").
18) § 19 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
objekty.
ODDÍL TŘETÍ
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL
DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 6b písm. f) zákona]
§ 12
Způsob provádění pravidelných kontrol
(1) Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně
podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou
preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění
povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen
"preventivní požární prohlídky").
(2) Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy
zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob
a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek
požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností
stanovených předpisy o požární ochraně.
(3) Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění
zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen "požární
závady"). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje
osoba provádějící preventivní požární prohlídku.
(4) Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech
objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické
osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.
(5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného
požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí
v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují
současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě
v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé
těchto činností.
(6) Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá
záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem.
Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán
bezprostředně po jejím provedení.
(7) Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum
provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti,
navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění,
jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis
vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené
osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených opatření.
(8) Systém provádění preventivních požárních prohlídek
a způsob vedení záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit
schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární
ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti (např. § 30).
§ 13
Lhůty preventivních požárních prohlídek
(1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí
v následujících lhůtách:
a) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti
s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4
odst. 3 zákona),
b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně
jednou za 6 měsíců,
c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez
zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně
jednou za rok.
(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným
posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany
zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti
(např. § 30).
