Část druhá - oddíl 6-9
25. 3. 2011
ODDÍL ŠESTÝ
OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA
A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 11 odst. 8 a § 16 odst. 4 zákona]
§ 20
Ověřování odborné způsobilosti,
vydávání a odnímání osvědčení
(1) Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále
jen "komise") se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného
sboru České republiky (dále jen "příslušník"), popřípadě z dalších
odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů,
nejméně 3, přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo,
vykonává funkci předsedy.
(2) Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11
odst. 1 a 2 zákona (dále jen "zkouška") podává uchazeč komisi.
Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky
komise vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy
komise.
(3) Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu
tematických okruhů uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této
vyhlášky, která obsahuje zkušební témata.
(4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který
v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky
jinak vážně narušuje.
(5) Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný
test a ústní přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými
okruhy podle odstavce 3.
(6) Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než
60 minut. Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení
písemného testu je předpokladem pro konání ústního přezkoušení.
Při ústním přezkoušení uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických
okruhů uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou
přípravu odpovědí činí nejvýše 15 minut. Ústní přezkoušení netrvá
déle než 30 minut, přičemž komise může klást doplňující otázky, na
které uchazeč odpovídá bez přípravy.
(7) Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně
alespoň na 90 % v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním
stupněm "prospěl" a postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném
případě je hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl".
(8) Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné
znalosti včetně jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví
správně na zkušební otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm
"prospěl".
(9) Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl"
z písemného testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška
hodnocena klasifikačním stupněm "prospěl". V opačném případě je
hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl" a v případě opakování
zkoušky opakuje jak písemný test, tak ústní přezkoušení. Totéž
platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky vyloučen.
(10) Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně
bezprostředně po vyhodnocení výsledků.
(11) Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované
zkoušce, která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze
konat nejvýše třikrát v kalendářním roce.
(12) Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona),
se může podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
§ 21
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti
(1) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá
ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen
"osvědčení"). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné
číslo uchazeče, katalogové číslo osvědčení, označení odborné
způsobilosti, datum vydání osvědčení, úřední razítko ministerstva
a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance ministerstva. Vzory
osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této vyhlášky.
(2) Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům
vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává
ministerstvo osvědčení na základě jejich žádosti doplněné
prokazatelným dokladem o ukončení studia.
(3) Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.
(4) Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu
státního požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu
trvalého pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně
způsobilé osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu,
jakož i další podklady, jejichž součástí je popis závažných
nedostatků, pro které orgán státního požárního dozoru návrh na
odejmutí osvědčení předkládá.
§ 22
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně
způsobilých osob a techniků požární ochrany
(1) Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné
způsobilosti je stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby
a zvlášť pro techniky požární ochrany. Způsob zajištění odborné
přípravy k ověření odborné způsobilosti není předepsán, přičemž se
připouští i individuální příprava.
(2) Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její
rozsah je stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3
této vyhlášky.
(3) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné
způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří
a) předpisy o požární ochraně,
b) požární bezpečnost staveb a technologií,
c) posuzování požárního nebezpečí,
d) základní funkce a parametry požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení
a toxických účinků zplodin hoření,
f) základy taktiky hašení požárů.
(4) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné
způsobilosti techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona
tvoří
a) předpisy o požární ochraně,
b) dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení
do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),
c) základní funkce a parametry požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d) základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření,
výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
§ 23
Školení zaměstnanců o požární ochraně
(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení
zaměstnanců") obsahuje seznámení
a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními
povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě
výkonu práce zaměstnance,
c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi,
popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací
obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při
činnostech vykonávaných na pracovišti,
d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných
technických zařízení v případě požáru,
e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době,
f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární
ochrany na pracovišti,
g) s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních
zařízení na pracovišti.
(2) Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání
a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance,
pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1,
s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně
jednou za 2 roky.
(3) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje
skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených
zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje
nejméně jednou za 3 roky.
(4) Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených
zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti
a opakuje se nejméně jednou za rok.
(5) Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst.
2 a 3 zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících
fyzických osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu, se školení o požární ochraně zabezpečuje
v rozsahu školení zaměstnanců.
(6) Školení o požární ochraně pro osoby, které se
příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo
podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené
v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s těmito činnostmi přicházejí
do styku, se zabezpečuje v nezbytném rozsahu a způsobem stanoveným
provozovatelem těchto činností v dokumentaci požární ochrany
(např. § 36).
§ 24
Odborná příprava zaměstnanců zařazených
do preventivních požárních hlídek
(1) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek (dále jen "odborná příprava preventivních
požárních hlídek") se provádí před zahájením činností se zvýšeným
nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2) U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým
požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních
hlídek provádí nejméně jednou za rok.
(3) Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních
hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované
činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání
jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se
zdoláváním požáru.
(4) Praktická část odborné přípravy preventivních požárních
hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se
způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob,
zvířat nebo materiálu.
(5) Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do
preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky
jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek.
§ 25
Odborná příprava preventistů požární ochrany
(1) Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí
před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(2) Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje
seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech
místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární
prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich
provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného
prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních
požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).
§ 26
Stanovení rozsahu a obsahu školení zaměstnanců,
odborné přípravy preventivních požárních hlídek
a preventistů požární ochrany
(1) Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy
preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů
požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení
a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem
a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
(2) Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné
přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě
preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem
určeným v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
ODDÍL SEDMÝ
DRUHY, OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
[K § 15 odst. 2 zákona]
§ 27
Druhy dokumentace požární ochrany
(1) Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární
bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých
povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci
požární ochrany tvoří
a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným
požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b) posouzení požárního nebezpečí,
c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,
d) požární řád,
e) požární poplachové směrnice,
f) požární evakuační plán,
g) dokumentace zdolávání požárů,
h) řád ohlašovny požárů,
i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné
přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární
ochrany,
j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě
preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
k) požární kniha,
l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární
ochrany, popřípadě požární hlídky.29)
(2) Součástí dokumentace požární ochrany je také další
dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná
a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů,
například požárně bezpečnostní řešení,4) bezpečnostní
dokumentace,24) bezpečnostní listy,30) jakož i doklady prokazující
dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností, rozhodnutí a stanoviska
správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných
činnostech.
------------------------------------------------------------------
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona.
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
29) § 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 14 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a o chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
§ 28
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným
požární nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným
požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (dále jen
"začlenění") obsahuje
a) označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je
tato činnost provozována,
b) uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení
charakteristik potřebných pro začlenění,
c) přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím
(§ 4 odst. 2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a),
d) prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
o začlenění.
§ 29
Posouzení požárního nebezpečí
(1) Součástí posouzení požárního nebezpečí z hlediska
ohrožení osob, zvířat a majetku je
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečím
a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby
její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba
z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické
osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,
b) určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik,
kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím
(§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují,
s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp., kdy byla tato
činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím
účinnosti této právní úpravy,
c) jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí,
je-li zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu
nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle;
u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též
údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné
způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace
dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se
na zpracování posouzení požárního nebezpečí podílí 2 a více
zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho
jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční
sestavení dokumentu jako celku,
d) rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle
postupu uvedeného v § 16 této vyhlášky,
e) přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje
a obsah dokumentu.
(2) V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím
současně jiným právním předpisem24) předepsáno zpracování
zvláštních dokumentů a tyto obsahují i hodnocení požárního
nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídající
způsobem zpracování požadavkům § 6a zákona a rozsahem této
vyhlášce, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za
posouzení požárního nebezpečí podle zákona.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
§ 30
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
(1) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje
vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění
povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se
vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.
(2) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy
obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným
funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo
způsobilosti a dále například
a) příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,
b) stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost
osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami
technických a technologických zařízení, pokud tato není
stanovena zvláštním právním předpisem16) a osob pověřených
prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požáru,31)
c) vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických
a technologických zařízení,
d) určení systému provádění preventivních požárních prohlídek,
jejich rozsahu, popřípadě lhůt a způsobu vedení záznamů
o provedených preventivních požárních prohlídkách,
e) stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu
a s ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také
požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo
dokumentace zdolávání požárů, není-li touto vyhláškou stanoveno
jinak,
f) zajištění požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době,
g) určení ohlašoven požárů,
h) doklady o dodavatelském způsobu zabezpečování některých
povinností na úseku požární ochrany.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
§ 31
Požární řád
(1) Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování
požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným
nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2) Požární řád obsahuje
a) stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního
nebezpečí provozované činnosti,
b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko
bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení
preventivních opatření,
c) nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které
se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,
d) stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku
a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,
e) vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování
stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení,
průběh, přerušení a ukončení činnosti,
f) stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob
zabezpečení volných únikových cest,
g) jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.
(3) Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost
preventivní požární hlídky a přehled o umístění výstražných
a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany
a požárně bezpečnostních zařízení.
(4) Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy
obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní
požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů
jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky
a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě
další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu.31)
(5) Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný
a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě
provozované činnosti.
(6) V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí
být některé údaje podle odstavce 1 v požárním řádu uvedeny.
V takovém případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh
dokumentace požární ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.
------------------------------------------------------------------
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
§ 32
Požární poplachové směrnice
(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti
zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru.
(2) Požární poplachové směrnice obsahují
a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení
požáru,
b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě
jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku
sboru dobrovolných hasičů podniku,
c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc
při zdolávání požáru),
d) telefonní číslo ohlašovny požárů,
e) telefonní čísla tísňového volání,
f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů
elektrické energie, plynu a vody.
(3) Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly
dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující
se v místě provozované činnosti.
(4) Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí
nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení
podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost
opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně
jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení
cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému
operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(5) Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou
v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli
činnosti.
§ 33
Požární evakuační plán
(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob,
zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.
(2) Požární evakuační plán obsahuje
a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze
kterého bude evakuace řízena,
b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace
prováděna,
c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby,
popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance,
který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
d) způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,
e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný
materiál, a určení způsobu jeho střežení,
f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých
podlažích.
(3) Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty
a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo
kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím
a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná
na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30),
i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.
(4) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se
ověřuje formou cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených
v § 32 odst. 4 a 5.
(5) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského
záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je
požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě.
Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře
viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích
objektů a zařízení podle odstavce 3. Ve stavbách ubytovacích
zařízení26) se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje
také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových
cest.
------------------------------------------------------------------
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
§ 34
Dokumentace zdolávání požárů
(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán
zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta
zdolávání požáru (dále jen "operativní karta"), které upravují
zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob,
zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících
fyzických osob.
(2) Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty
a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo
kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím
a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná
na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30),
i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím.
(3) Operativní plán tvoří
a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii,
stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení
sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také
stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při
zdolávání požáru, která obsahuje
1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např.
základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb
a technologií, technických zařízení včetně požárně
bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových
a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů,
popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro
postup jednotek požární ochrany,
2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních
objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových
komunikací a nástupních ploch pro požární techniku.
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
(4) Operativní karta je zjednodušenou formou operativního
plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité
podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu.
Operativní kartu tvoří
a) textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární
bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti
objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování
požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně
bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob
vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků
na speciální hasební látky a postupy,
b) grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také
umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů,
příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.
(5) Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní
karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje
předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu
a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li
jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je
dokumentace zdolávání požárů uložena u právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.
(6) Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání
požárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu
státního požárního dozoru.
(7) Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli
dokumentace zdolávání požárů k nahlédnutí dokumentaci podle
odstavce 6 a v případě potřeby také další odbornou pomoc.
§ 35
Řád ohlašovny požárů
(1) V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo
dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti (např. § 30) zřizuje ohlašovnu požárů, vydává
k zajištění jejího provozu řád ohlašovny požárů.
(2) Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení
o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance
a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko
hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním
podmínkám obsahuje
a) povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně
bezpečnostních zařízení apod.),
b) seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska
hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb,
vedoucích zaměstnanců apod.),
c) způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky
požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného
sboru kraje,
d) způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci
a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,
e) náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků
nebo požárně bezpečnostních zařízení.
(3) Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho
obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.
§ 36
Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě
preventivních požárních hlídek a preventistů požární
ochrany
(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců
a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 tvoří tematický plán a časový
rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň
školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad
o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy
proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly,
včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a
zákona.
(2) Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních
hlídek a preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový
rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě,
který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické
osoby, datum, náplň odborné přípravy, způsob ověření získaných
znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání odborné
přípravy, seznam zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek a seznam preventistů požární ochrany s podpisy těch, kteří
se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které
odbornou přípravu provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti
k provedení odborné přípravy podle § 16a zákona.
§ 37
Požární kniha
(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých
skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených
preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob
uvedených v § 23 odst. 4 a 5, odborné přípravě preventivních
požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých
požárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole
dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro
který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba (např. § 30).
(2) Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě
nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární
knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je
platným dokladem podle § 7 odst. 3, není-li touto vyhláškou nebo
průvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.
§ 38
Doklady prokazující dodržování technických podmínek
a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností
(1) Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických
a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich
kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků
stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní
dokumentací výrobců.
(2) Za doklady podle odstavce 1 se považují
a) zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve
stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna16)
činnosti uvedené v odstavci 1 provádět,
b) záznamy o provedené údržbě nebo opravách,
c) návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností,
d) doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části
zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost
stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot,
textilií, dekorací apod.),
e) doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti
stanovených zvláštními právními předpisy,31)
f) požárně technické charakteristiky látek podle § 39, popřípadě
technicko bezpečnostní parametry.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
§ 39
Požárně technické charakteristiky
(1) Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo
skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou
potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života
a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech je
rozhodující
a) jejich množství,
b) způsob uložení a manipulace,
c) fyzikální stav a jeho případné změny,
d) tepelný režim,
e) reaktivita,
f) způsob balení,
g) objemy obalů a podobně.
(2) Podle druhu a stavu látek určených podle odstavce 1 se ke
stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně
technické charakteristiky včetně technicko bezpečnostních
parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti,
bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze
výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost,
vlastnosti produktů hoření.
(3) Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se
používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně
technicko bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní
dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato
dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např.
normativní požadavky).
§ 40
Způsob vedení dokumentace požární ochrany
(1) Není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany podle § 27
odst. 1 odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.
(2) Součástí dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1
je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování
nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele,
popřípadě osoby, která dokumentaci vede.
(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 odst. 1 písm.
a) až i) schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím
pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její
odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace
vztahuje.
(4) Kontrola dokumentace požární ochrany uvedené v § 27 odst.
1 písm. a) až i), včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí
v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za
rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která
měla vliv na její obsah.
(5) Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace
požární ochrany podle § 27 odst. 1 mohou být zapracovány do jiné
organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou
nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní
řád, technologické postupy). Jsou-li v takovém případě splněny
podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3, považují se tyto části jiné
organizační nebo provozní dokumentace za příslušné druhy
dokumentace požární ochrany.
(6) Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají
mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnosti nejsou
stanoveny jiným právním předpisem,31) určí se druhy a způsob
zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo
některých jejích částí na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti podle § 15 (např. pokyny pro činnost preventivní
požární hlídky).
(7) Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se
zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního
dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.
(8) Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního
požárního dozoru schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které
je součástí posuzované dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona), se
předkládají ve 2 vyhotoveních.
(9) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem,
aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož
i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany
musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být
uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat
plnění povinností stanovených zákonem.
(10) Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má
být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne
o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných
podkladů orgán státního požárního dozoru.
------------------------------------------------------------------
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
ODDÍL OSMÝ
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ
[K § 31a písm. c) zákona]
§ 41
Požárně bezpečnostní řešení
(1) Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se vychází
z požadavků zvláštních právních předpisů,32) normativních
požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné
podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují
a) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného
stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází
z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby
z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě
bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii
a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,
b) řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro
požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody,
popřípadě jiné hasební látky,
c) předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně
bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro
zajištění jejich provozuschopnosti,
d) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě
vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo
požární hlídky,
e) grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných
odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové
komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení
k sítím technického vybavení apod.
(2) Požárně bezpečnostní řešení, které je nedílnou součástí
dokumentace pro vydání stavebního povolení, obsahuje
a) seznam použitých podkladů pro zpracování,
b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky
stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie
a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
c) rozdělení stavby do požárních úseků,
d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika,
stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti
požárních úseků,
e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů
z hlediska jejich požární odolnosti,
f) zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti,
odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po
povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),
g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob,
zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest,
jejich kapacity, provedení a vybavení,
h) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností
a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení
odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu
k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně
rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě
způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde
nelze použít vodu jako hasební látku,
j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení,
opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení
požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací,
popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů,
popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo
požární techniky,
l) zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení
stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění
apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti
stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně
bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh
způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen
"návrh"); návrh vždy obsahuje
1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně
bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě
vzájemných vazeb,
2. vymezení chráněných prostor,
3. určení technických a funkčních požadavků na provedení
vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně
náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých
komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních,
signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany
elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění
náhradních zdrojů apod.,
5. výpočtovou část,
6. stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace,
o) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek
a tabulek,9) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na
kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení.
(3) Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku
orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně
bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle
normativních požadavků.33) Výkresy požární bezpečnosti stavby
obsahují
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární
bezpečnosti,
b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného
prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob
unikajících jednotlivými směry,
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších
rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních
značek a tabulek,9)
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních
objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární
techniku a zásahových cest.
(4) Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení
může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu
a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí
být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti
navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí
požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní
posudek.
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
32) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
33) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární
bezpečnosti staveb.
ODDÍL DEVÁTÝ
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB
[K § 17 odst. 5 zákona]
§ 42
Tepelné spotřebiče
(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných
spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod
výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje
podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů
spotřebičů.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná
vzdálenost spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové
krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou
nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné
vzdálenosti podle normativních požadavků.34)
(3) Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel
ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob.
------------------------------------------------------------------
34) Například ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
§ 43
Komíny a kouřovody
(1) Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně
technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při
provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola
komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním
právním předpisem.35)
(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách
se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně
1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.
------------------------------------------------------------------
35) Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.
§ 44
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky
(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv
nebo hořlavých anebo hoření podporujících látek.
(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se
podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu
samovznícení.
(3) Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se
používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu
určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se
skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.5)
(4) Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve
sklepních prostorách bytových domů36) nebo ubytovacích
zařízení26) s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění
těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných
přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.
(5) V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše
40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných
hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech
a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se
pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní
a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.
(6) Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např.
lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných
a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných
místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní
okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech
určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů36)
a ubytovacích zařízení.26)
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění
vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
36) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
