Zákon č. 240/2000 Sb
25. 3. 2011
240/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů
a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti
právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace,
které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před
vnějším napadením,1) a při jejich řešení.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných
orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních
rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností
prováděných v souvislosti s řešením krizové situace,
b) pracovištěm krizového řízení pracoviště v přímé podřízenosti
vedoucího zaměstnance příslušného správního úřadu pověřené
koordinací krizového řízení,
c) krizovou situací mimořádná událost,2) při níž je vyhlášen stav
nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen
"krizové stavy"),
d) zvláštními skutečnostmi informace v oblasti krizového řízení,
které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení života,
zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů
právnických osob nebo fyzických osob vykonávajících
podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů3)
(dále jen "podnikající fyzické osoby"),
e) pracovní povinností povinnost fyzických osob vykonávat po
nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení
krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě
určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení
krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené
v pracovněprávních předpisech,
f) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat
jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové
situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem
krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace
i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních
předpisech,
g) věcnými prostředky movité a nemovité věci ve vlastnictví státu,
územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob
nebo jimi poskytované služby, které lze využít při řešení
krizových situací.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů.
3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 3
Stav nebezpečí
(1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může
vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo
průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy,
zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost
a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného
rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností
správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.
(2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na
nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo okresu nebo pro
jejich část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat
krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí
být rovněž vyhlášena.
(3) Stav nebezpečí pro území okresu nebo jeho část vyhlašuje
přednosta okresního úřadu. Stav nebezpečí pro území kraje nebo
jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města
Prahy (dále jen "hejtman"), pokud rozsah ohrožení přesahuje území
okresu nebo jej o to požádá přednosta okresního úřadu. Ten, kdo
stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu,
Ministerstvo vnitra a sousední kraje nebo okresy, pokud mohou být
krizovou situací dotčeny.
(4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 20 dnů. Tuto
dobu může přednosta okresního úřadu prodloužit o 10 dnů se
souhlasem hejtmana. Další prodloužení uvedené doby vyhlášení stavu
nebezpečí nebo prodloužení doby vyhlášeného stavu nebezpečí
hejtmanem lze jen se souhlasem vlády.
(5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci
stavu nebezpečí, hejtman nebo přednosta okresního úřadu neprodleně
požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.
(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje stejně jako
nařízení kraje5) nebo nařízení okresního úřadu.6) Rozhodnutí
nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se
vyvěšuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách
okresních úřadů a obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí
vyhlášen. Krajský úřad a okresní úřad zveřejní rozhodnutí též
dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím
hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
(7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na
ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl
vyhlášen, pokud přednosta okresního úřadu, hejtman nebo vláda
nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav
nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho
vyhlášení.
(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se vyvěsí na
úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách okresních úřadů
a obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen,
zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve
Sbírce zákonů. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí
stanoví.
------------------------------------------------------------------
4) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky.
5) § 8 a 9 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
6) § 6 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.
HLAVA II
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
DÍL 1
Vláda
§ 4
(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na
krizové situace
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí
a kontroluje jejich činnost,
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro
koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace
v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá
z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7)
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení
krizových situací.
(2) Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení
projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají
působnosti této banky.
------------------------------------------------------------------
7) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 5
Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu podle tohoto
zákona lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu
omezit8)
a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při
evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na
životě nebo zdraví,
b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob
k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva
vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví,
majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou
situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená
náhrada,
c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého
nebo postiženého krizovou situací,
d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území
ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala
prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě
znemožňovala jejich provádění,
f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení,
případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
------------------------------------------------------------------
8) Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
§ 6
(1) Vláda v době trvání nouzového stavu je oprávněna za
podmínek uvedených v § 5
a) nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
b) zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo
území,
c) rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci
nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové
situace,
d) rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací,
terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění
nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové
situace.
(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna
a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se
rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena
v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které
o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví,
pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců
nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin,
nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení
a zdrojů ionizujícího záření,
c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí
svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob
mimo věznici,
d) nařídit použití občanů povinných civilní službou a vojáků
v činné službě k provádění krizových opatření,
e) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči
nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný
zástupce,
f) zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických
zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných
sborů,
g) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního
zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského
pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení,
státní sociální podpory a dávky sociální péče,9) a o jejich
výplatě.
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze
tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt
plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo
plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
------------------------------------------------------------------
9) Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
přepisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 7
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu podle tohoto zákona
je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 a 2 oprávněna nařídit
a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou
občany České republiky,
b) povinné hlášení místa trvalého pobytu, popřípadě i místa, kde
se osoba dočasně zdržuje,
c) omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,
d) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných
střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných
materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických
a jiných nebezpečných látek.
§ 8
Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6
odst. 1 a 2 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních
prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají
okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
DÍL 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen
"ministerstvo") k zajištění připravenosti na řešení krizových
situací v oboru své působnosti
a) zřizují pracoviště krizového řízení,
b) zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření
a postupů k řešení krizových situací, (dále jen "krizový
plán"); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí ústředního
správního úřadu,
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k řešení krizových
situací, jehož složení a úkoly určí ministr nebo vedoucí
ústředního správního úřadu,
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva provedení
odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,
e) poskytují na vyžádání podklady jiným ministerstvům, krajským
úřadům a okresním úřadům,
f) vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra potřebné podklady
od krajských úřadů a okresních úřadů,
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost
poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů
krajů a krizových plánů okresů.
(2) Ministerstva
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení
a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10)
odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové
situace,
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění
jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví
jinak,
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro
přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným
správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám.
(3) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí
právní předpis stanoví
a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních
zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku
a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní
výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pokud
tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný
zákonný zástupce,
b) báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu
důlních děl, uplatňování preventivních, technických
a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.
------------------------------------------------------------------
10) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
11) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 10
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra koordinuje12) přípravu na krizové
stavy a jejich řešení.
(2) Ministerstvo vnitra při činnostech uvedených v odstavci 1
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, okresních
úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících
fyzických osob,
b) organizuje instruktáže, školení a další přípravu k získání
zvláštní odborné způsobilosti13) pracovníků orgánů krizového
řízení; k tomu účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
c) provádí kontrolu krizových plánů zpracovaných ostatními
ministerstvy a ve spolupráci s příslušným ministerstvem
kontrolu krizových plánů krajů a okresů,
d) vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob.
------------------------------------------------------------------
12) § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
13) Například zákon č. 129/2000 Sb., zákon č. 147/2000 Sb.
§ 11
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno na území, kde je
vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných
nemocí.14)
(2) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu
oprávněno
a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat
činnost orgánů ochrany veřejného zdraví,
b) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických
přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního
předpisu;15) v tomto případě neplatí povinnost oznámení
a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,
c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví,
d) koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního
právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení
zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12
Ministerstvo dopravy a spojů
(1) Ministerstvo dopravy a spojů je v době krizového stavu
oprávněno uložit
a) provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel,
letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož
i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení
sloužících dopravě povinnost zabezpečování dopravních potřeb,
b) provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, jakož
i vlastníku a provozovateli ostatních telekomunikačních sítí
a zařízení, s výjimkou sítí a zařízení ozbrojených sil,
ozbrojených sborů a složek integrovaného záchranného systému,
povinnost zabezpečování spojových služeb.
(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost
uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního
právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel,
předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba
platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění.
DÍL 3
Česká národní banka
§ 13
(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace
a jejich řešení zřizuje krizový štáb, plní úkoly stanovené v § 9
odst. 2 písm. a) a d) a koordinuje s vládou opatření, která se
dotýkají působnosti České národní banky.
(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán v oblasti
měnové politiky a bankovnictví a spolupracuje s ministerstvy při
zpracovávání jejich krizových plánů.
(3) Krizový plán České národní banky schvaluje její
guvernér.
DÍL 4
Orgány kraje
§ 14
(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení
krizových situací.
(2) Krajský úřad za účelem uvedeným v odstavci 1
a) využívá pracoviště krizového řízení zřízené u hasičského
záchranného sboru kraje,16)
b) organizuje součinnost mezi okresními úřady a dalšími správními
úřady a obcemi v kraji,
c) zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který schvaluje
hejtman,
d) plní při řešení krizových situací úkoly stanovené vládou
a ministerstvy.
(3) Krajský úřad je oprávněn za účelem přípravy na krizové
situace shromažďovat a evidovat údaje o
a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících
fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech
a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů
a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob
bydlících v místech předpokládané evakuace,
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo
skladovaných nebezpečných látek,
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích,
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních
prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob
a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě
jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací,
vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických
sítích,
h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových
situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování
materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh
důležitých provozů,
i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu
zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými
osobami,
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro
přípravu a řešení krizových situací.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České
republiky a o změně některých zákonů.
§ 15
(1) Za stavu nebezpečí krajský úřad
a) provádí obdobně činnosti uvedené v § 9 odst. 2,
b) zabezpečuje varování a vyrozumění,
c) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 4),
poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně
veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb,
d) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí,
provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
e) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové
zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými
prostředky k přežití obyvatelstva,
f) zajišťuje veřejný pořádek a ochranu majetku na území, kde byla
provedena evakuace,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob,
které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v zájmu
ochrany životů a zdraví osob.
(2) Krajský úřad je povinen vykonávat činnosti uvedené
v odstavci 1 tak, aby byly přiměřené a odpovídající svým obsahem
a rozsahem účelu a podmínkám konkrétní krizové situace.
§ 16
Hejtman
a) řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení
krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků
prováděné územními správními úřady s krajskou působností,
přednosty okresních úřadů, právnickými a fyzickými osobami,
b) zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb kraje jako svůj
pracovní orgán.
§ 17
(1) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn
a) rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti
poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací,
terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění
nebo odvrácení ohrožení.
(2) Hejtman je za stavu nebezpečí dále oprávněn
a) nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob,
b) nařídit použití občanů povinných civilní službou k realizaci
krizových opatření,
c) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči
nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný
zástupce,
d) zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických
zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných
sborů,
e) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního
zabezpečení (péče) a jejich výplatě.
(3) Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 se využijí jen v tom
rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace.
(4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 lze uložit pouze tehdy,
pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění
klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění
odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
(5) Hejtman je v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu
podle tohoto zákona povinen zajistit provedení stanovených
krizových opatření v podmínkách kraje.
(6) Hejtman je oprávněn vyslovit souhlas s prodloužením stavu
nebezpečí vyhlášeného přednostou okresního úřadu, o čemž
neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a vládu.
(7) Hejtman zrušuje stav nebezpečí vyhlášený přednostou
okresního úřadu v případech, kdy při vyhlášení stavu nebezpečí
nebo v době jeho trvání nebyly dodrženy podmínky stanovené v § 17
odst. 3; při zveřejňování této skutečnosti postupuje způsobem
stanoveným v § 3 odst. 6.
DÍL 5
Okresní úřad
§ 18
(1) Okresní úřad zajišťuje připravenost okresu na řešení
krizových situací.
(2) Okresní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1
a) využívá pracoviště krizového řízení zřízené u hasičského
záchranného sboru kraje,
b) zabezpečuje zpracování krizového plánu okresu, který schvaluje
přednosta okresního úřadu,
c) ukládá obcím, které mají více než 10 000 obyvatel nebo jejichž
geografická poloha je v prostoru ohrožení krizovou situací,
povinnost zpracovat krizový plán,
d) poskytuje obcím na vyžádání podklady nezbytné pro zpracování
jejich krizových plánů,
e) plní úkoly stanovené v krizovém řízení vládou, Ministerstvem
vnitra a krajským úřadem,
f) organizuje součinnost mezi okresním úřadem, územními správními
úřady s okresní působností a obcemi,
g) vykonává za stavu nebezpečí obdobně činnosti uvedené v § 15
odst. 1 za podmínek stanovených v § 15 odst. 2.
(3) Okresní úřad za podmínek stanovených v § 14 odst. 3
vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje uvedené v tomto ustanovení
a poskytuje je na vyžádání krajskému úřadu.
(4) Okresní úřad seznamuje obce, právnické a fyzické osoby
s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými
opatřeními a se způsobem jejich provedení.
§ 19
(1) Přednosta okresního úřadu zřizuje k řešení krizových
situací krizový štáb okresu jako svůj pracovní orgán.
(2) Přednosta okresního úřadu schvaluje krizové plány obcí
určených okresním úřadem, řídí a kontroluje provádění přípravných
opatření, činností k řešení krizových situací a činností ke
zmírnění jejich následků prováděných územními správními úřady
s okresní působností, orgány obcí, právnickými a fyzickými
osobami.
(3) Pokud přednosta okresního úřadu neplní v době krizového
stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může ministr vnitra jejich
výkon převést na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za
tím účelem jmenuje. Ministr vnitra o této skutečnosti neprodleně
informuje vládu, která může rozhodnutí ministra vnitra zrušit.
§ 20
(1) Přednosta okresního úřadu může stanovit při vyhlášení
stavu nebezpečí krizová opatření uvedená v § 17 odst. 1 a 2 za
podmínek uvedených v § 17 odst. 3. V době nouzového stavu, stavu
ohrožení státu podle tohoto zákona anebo stavu nebezpečí
vyhlášeného hejtmanem je přednosta okresního úřadu povinen
zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách
okresu.
(2) V případě, že opatření provedená starostou obce (dále jen
"starosta") v době krizového stavu nejsou přiměřená vzniklé
krizové situaci, je přednosta okresního úřadu oprávněn uložit
právnickým a fyzickým osobám v této obci poskytnout věcné
prostředky, pracovní výpomoc nebo požádat o dobrovolnou pomoc,
varovat obyvatele obce, popřípadě nařídit evakuaci, zajistit
nouzové přežití obyvatel obce a nařídit další nezbytná krizová
opatření. Při využití těchto oprávnění je přednosta okresního
úřadu povinen postupovat obdobně, jak je uvedeno v § 3
odst. 2 a 6 a v § 17 odst. 3. Přednosta okresního úřadu je povinen
zajistit, aby občané v obci byli seznámeni s nařízenými krizovými
opatřeními v nejkratší možné době. Jestliže jsou opatření
přednosty okresního úřadu v rozporu s opatřeními starosty,
provedou se opatření přednosty okresního úřadu.
DÍL 6
Orgány obce
§ 21
(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení
krizových situací.
(2) Obecní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje přípravu obce na krizové situace,
b) zpracovává krizový plán, pokud jde o obec určenou okresním
úřadem; v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce
(§ 24),
c) poskytuje okresnímu úřadu podklady a informace potřebné ke
zpracování krizového plánu okresu,
d) shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době
krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na
správním území obce, a předává tyto údaje okresnímu úřadu a do
ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob,
e) podílí se na zajištění veřejného pořádku,
f) plní další úkoly stanovené okresním úřadem při přípravě na
krizové situace a jejich řešení.
(3) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby
s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými
opatřeními a se způsobem jejich provedení.
§ 22
(1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí jsou
orgány obce povinny zajistit provedení krizových opatření
v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení
obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na
úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími
způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných
informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se
použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.
(2) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření
stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.
------------------------------------------------------------------
17) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 23
(1) V době krizového stavu starosta
a) zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před
hrozícím nebezpečím,
b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel
obce,
d) je oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí
dobrovolné pomoci,
e) plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce a krizovém
plánu okresu,
f) zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.
(2) K řešení krizových situací může starosta zřídit krizový
štáb obce jako svůj pracovní orgán.
(3) Pokud starosta neplní v době krizového stavu úkoly
stanovené tímto zákonem, může přednosta okresního úřadu převést
jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za
tím účelem jmenuje. O této skutečnosti přednosta okresního úřadu
neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí
přednosty okresního úřadu zrušit.
DÍL 7
Společná ustanovení
§ 24
Bezpečnostní rady
(1) Bezpečnostní rada kraje, bezpečnostní rada okresu
a bezpečnostní rada obce jsou koordinačními orgány pro přípravu na
krizové situace.
(2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který
jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady
okresu je přednosta okresního úřadu, který jmenuje členy
bezpečnostní rady okresu; předsedou bezpečnostní rady obce je
starosta, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce.
§ 25
Finanční zabezpečení krizových opatření
Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový
rok se provádí podle zvláštního právního předpisu.18) Za tímto
účelem
a) správní úřady vyčleňují v návrhu rozpočtu své kapitoly na
příslušný rok objem finančních prostředků potřebný k zajištění
přípravy na krizové situace,
b) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra
navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa
účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových
situací a odstraňování jejich následků; způsob jejího použití
upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na
příslušný rok,
c) Ministerstvo financí rozepíše objem finančních prostředků
potřebných k zajištění přípravy na krizové situace jako dílčí
specifický ukazatel rozpočtových kapitol správních úřadů.
------------------------------------------------------------------
18) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
§ 26
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení
(1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření
a při řešení krizových situací využívají informační systémy
krizového řízení.
(2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení
musí splňovat standardy informačních systémů veřejné správy
a pravidla
a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím
orgánům krizového řízení,
b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných
podmínkách,
c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace
s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci.
(3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření
odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných
a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví postup při vytváření,
obsah a využívání informačních systémů krizového řízení.
§ 27
Zvláštní skutečnosti
(1) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní
listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní
skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS".
Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního
předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují
podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového
řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní
skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 14
odst. 3.
(3) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní
skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají
se odděleně od ostatních písemností.
(4) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními
skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který
schvaluje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení.
(5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními
skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při
plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat
mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona
rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není
oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění
povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí
zaměstnanec orgánu krizového řízení.
(6) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné
materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden
vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které
nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi.
(7) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán
krizového řízení o informaci podle zvláštního právního
předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako
zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný
přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.
(8) Prováděcí právní předpis upraví
a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace
a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní
skutečnosti,
b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
------------------------------------------------------------------
19) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 28
(1) Vláda, ministerstva, okresní úřady a orgány krajů a obcí
stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně
v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21)
(2) Působnost orgánů krajů a obcí podle tohoto zákona je
přenesenou působností ve státní správě.
(3) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář
prezidenta republiky, Úřad vlády, Nejvyšší kontrolní úřad
a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán,
který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře
Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě
Úřadu vlády vedoucí Úřadu vlády, v případě Nejvyššího kontrolního
úřadu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a v případě
Bezpečnostní informační služby ředitel Bezpečnostní informační
služby.
(4) Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí
ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle
zvláštního zákona.2)
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, okresu a obce
a krizového štábu kraje, okresu a obce,
b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti
a způsob jejich zpracování.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů.
21) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb.
HLAVA III
PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
§ 29
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou
právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě
na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů.
V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické
osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového
plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové
připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto
zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových
situací.
(2) V případě, že ministerstvo, krajský úřad, okresní úřad
nebo obec zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu
nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna bezplatně
poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 14
odst. 3 a další související údaje. Ministerstva, krajské úřady,
územní správní úřady, okresní úřady nebo obce mohou uzavřít
s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy
ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na
výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.22)
(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví
nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním
prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby
povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených
v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman (§ 17),
přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce.
(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových
stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
okresní úřad. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost
uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta,
který o uložení povinnosti následně informuje okresní úřad.
Okresní úřad nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout
věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný
prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto
prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli,
popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační
údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení
věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě
a označení orgánu, který potvrzení vydal.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové
stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
23) § 128 občanského zákoníku.
§ 30
Hromadné informační prostředky
Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně
televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady
nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně
a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení
krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových
stavech.
§ 31
Fyzické osoby
(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má
právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních
k ochraně jejího života, zdraví a majetku.
(2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická
osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované
podklady uvedené v § 14 odst. 3 a další související údaje.
(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna
a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení
k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní
povinnosti nebo pracovní výpomoci,
b) hlásit přechodnou změnu svého pobytu v obci, v jejímž správním
území bude pobývat, pokud jí tato povinnost vyplyne z krizových
opatření nařízených orgánem krizového řízení,
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených
v době krizového stavu,
d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
e) poskytnout požadované věcné prostředky.
(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická
osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo
zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí
ukládané v rozporu se zákonem.
(5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti
v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu podle tohoto zákona
stanoví fyzické osobě okresní úřad pracovním příkazem. Pracovní
příkaz obsahuje zejména osobní údaje fyzické osoby, den a místo
nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku
plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní
příkaz vydal.
(6) Pracovní výpomoc v době krizového stavu fyzické osobě
ukládá okresní úřad nebo obec, které po ukončení této povinnosti
vydají fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje zejména osobní
údaje fyzické osoby, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci,
počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě
a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních
důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat,
doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví
zdravotnické zařízení určené orgánem, jenž vydal pracovní příkaz
nebo uložil pracovní výpomoc. Toto zdravotnické zařízení je
povinno přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické
osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané
práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude
vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil
pracovní výpomoc.
(8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se
postupuje obdobně podle § 29 odst. 5.
§ 32
Výjimky
(1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo
pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají
výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost
nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud
mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky
a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv
nestanoví jinak.
(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou
osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně
nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, plně invalidní
osoby, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové
vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe
nebo osoby blízké. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní
výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let
věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu,
jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj
nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní
povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila
důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení
života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje
orgán krizového řízení.
(3) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo
pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním
předpisem.24)
(4) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní
výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce
a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám,
matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým,
a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce
konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky
č. 185/1998 Sb.
HLAVA IV
KONTROLA, POKUTY A NÁHRADA
§ 33
Kontrola
(1) Ministerstvo, okresní úřad a orgány krajů a obcí, které
se podílejí na krizovém řízení, jsou oprávněny v mezích své
působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů
vydaných k jeho provedení. Při vykonávání kontrolní činnosti se
řídí základními pravidly stanovenými zvláštním právním
předpisem.25)
(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce okresní
úřad, u okresního úřadu krajský úřad a u okresního a krajského
úřadu Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným
ministerstvem.
------------------------------------------------------------------
25) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 34
Pokuty
(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou
porušení povinnosti mlčenlivosti, může orgán, který porušení
povinnosti zjistil, uložit
a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč; poruší-li však
povinnost v době krizového stavu, může jí uložit pokutu do výše
50 000 Kč,
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše
3 000 000 Kč; poruší-li však povinnost v době krizového stavu,
může jí uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč.
(2) Nebyla-li uložená povinnost splněna ani ve lhůtě
stanovené při uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona
může orgán uvedený v odstavci 1 uložit fyzické osobě pokutu do
výše 100 000 Kč.
(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne,
kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá,
a musí být pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinnosti.
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž
byla pokuta uložena.
(5) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
(6) Výnos pokut je příjmem kraje nebo obce, které je uložily.
Pokud byla pokuta uložena ministerstvem nebo jiným správním
úřadem, je výnos pokut příjmem státního rozpočtu.
§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných
prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí
věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní
výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada.
Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který
o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu
lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné
pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo
zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní
náhradu podle tohoto odstavce.
(2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva
k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající
míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního
předpisu.26)
(3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci
nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou
nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se
náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné
práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se
vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované
náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku
v době jeho poskytnutí.
(4) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení
nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných
prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo
dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události,
v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena
krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené
výdaje.27)
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů.
26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
27) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb.
§ 36
Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým
osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními
(§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti
se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si
způsobil škodu sám.
(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů
provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí
věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných
v době vzniku škody.26)
(3) Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu
uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné
pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně
podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na
náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.
(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení,
který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo
v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje
právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu
krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla,
nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán
krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele
přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo
i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým
osobám, které zavinily vznik škodné události.
(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení
nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie
nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace
a musela být nařízena krizová opatření.
------------------------------------------------------------------
26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
28) § 109 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.
§ 37
Poskytování státní podpory při haváriích
nebo živelních pohromách
(1) Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci
z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně
obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu.
(2) Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu
ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou
mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při
poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží
k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým
poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být
poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního
předpisu.22)
(3) Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým
osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29)
(4) Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných
forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcím
může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu
stanovit prováděcí právní předpis.
(5) Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí
místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních
předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky,
kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního
rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok.
(6) K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných
mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení
neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých
dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních
prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové
kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní
podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda
použít vládní rozpočtovou rezervu.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové
stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
29) § 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb.
30) § 63 zákona č. 128/2000 Sb.
HLAVA V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 38
Vztah ke správnímu řádu
Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se
nevztahuje správní řád, s výjimkou § 34.
§ 39
(1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena
mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních
předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž
následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se
stává okresní nákazová komise součástí krizového štábu okresu
a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.
(2) V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav
nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise32) stávají
součástí krizového štábu kraje nebo okresu a Ústřední povodňová
komise32) součástí Ústředního krizového štábu.
(3) Za stavu ohrožení státu podle tohoto zákona a za
nouzového stavu se přiměřeně použijí ustanovení o osvobození od
dovozního cla,33) která se týkají
a) léčebných látek lidského původu a činidel k určování krevní
skupiny a tkání,
b) nástrojů a přístrojů dovážených k lékařské diagnostice nebo
léčbě,
c) lékařských, chirurgických a laboratorních zařízení,
d) zboží dováženého k humanitárním účelům,
e) zboží dováženého k provádění záchranných a likvidačních prací,
f) zboží dováženého v pohraničním styku,
g) darů věnovaných v rámci mezinárodních vztahů.
(4) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se
zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za
válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické
osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní
předpis1) nestanoví jinak.
(5) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními
obdobně podle zvláštního právního předpisu.2)
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů.
31) Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
32) § 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním
hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
33) Vyhláška č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla,
ve znění vyhlášky č. 125/1999 Sb.
§ 40
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 26 odst. 4, § 27
odst. 8 a § 28 odst. 5.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá
vyhlášku k provedení § 9 odst. 3 písm. a).
(3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3
písm. b).
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství
§ 41
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním
hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona
č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb.
a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která včetně
poznámky pod čarou č. 13) zní: "Oprávnění a povinnosti povodňových
orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu
přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního
předpisu.13)
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).".
2. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která
zní: "Předsedou povodňové komise je starosta obce.".
3. V § 18 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou: "Předsedou
povodňové komise je přednosta okresního úřadu.".
4. V § 18 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která
zní: "Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený
ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.".
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
